Historiographie – Ethnographie – Onymie

Zakládací mýty a legendy se z předhelénistické Levanty zachovaly – snad s výjimkou Starého zákona – ve formě útržkovitých informací nejrůznější provenience, od onomastiky a struktury královských seznamů po stručné zprávy dobyvatelů. Že reflexe těchto pravidel mohla být schopnými autory využita k vlastním cílům, je doloženo analýzou tvorby ugaritského písaře Ilimilka. Případové studie epigrafických pramenů od rané doby bronzové (Ebla) přes pozdní bronz (Ugarit) po ranou dobu železnou (Aramejci, Starý zákon, Pelištejci) odhalují jednotná pravidla, která podobu těchto legend jako prostředků etnické inkorporace a politické legitimizace určovala.